Hromosvod je zařízení, které nepotřebuje příliš propagace, i když se o něm zmíní například film Svatební cesta do Jiljí, v němž se hlavní hrdinové octnou za bouřky v Krkonoších na otevřené pláni u Harrachových kamenů, a zrovna tam by se jim hromosvod hodil, neboť se jedná o celkem nebezpečné místo. Hromosvod je v principu velmi primitivní zařízení, nepotřebuje ke svému provozu prakticky vůbec nic – ani napájení ze sítě, ani žádné jiné externí zdroje energie. Jedná se pouze o kovový jímač se svodem, který je zaveden pod zemský povrch, kam odvádí případné bleskové výboje. Podstatné ale je, aby hromosvod byl v perfektním technickém stavu – pokud není, je to podobné, jako by tam žádný hromosvod nebyl.
Jestliže se například svod poškodí nějakou stavební činností na objektu anebo povětrnostními vlivy či korozí a v místě poškození se tím pádem značně zvýší přechodový odpor, blesk se v tomto místě přibrzdí a může hromosvod rozžhavit a putovat pak jinam, než do země. V důsledku poškozeného hromosvodu pak může dojít k požáru. Toto je důvod, proč by se měla provádět pravidelná revize hromosvodů. Pouze funkční hromosvod chrání objekt před požárem, a to se týká prakticky všech budov, kde jsou hromosvody nainstalované.
Pro hromosvody instalované od prvního února 2009 platí pravidlo, že je nutné provádět každý rok vizuální prohlídku zařízení a kompletní revize se musí provádět jednou za dva nebo čtyři roky v závislosti na třídách objektů dle ohrožení jejich obyvatel. Třídy III a IV se revidují jednou za čtyři roky (jsou to např. rodinné domy a zemědělské objekty) a třídy I a II se revidují jednou za dva roky a jedná se o elektrárny, nemocnice, obchodní centra, školy, banky atp.). V případě zásahu hromosvodu bleskem je nutné provést mimořádnou revizi co nejdříve po této události, samozřejmě z bezpečnostních důvodů.