Po loňském nečekaném úspěchu, kdy ze tří malých semínek a po urputném boji se slimáky mi vyrostlo asi 20 krásných a chutných dýní Hokkaido, jsem se rozhodla, že do toho jdu zase. Pečlivě uschovaná semínka dýní jsem na jaře vybalila z ubrousku jako svátost a rozhodla se, že si je tentokrát předpěstuji v květináčích doma. Zatímco sazeničky utěšeně rostly na okně, připravila jsem na zahradě ten nejlepší a nejkrásnější záhonek na výživném kompostu. Když vypadaly dýňové rostlinky dost životaschopně, zasadila jsem je s láskou do nachystaného záhonu a pečlivě zalévala.
Slimáci letos zapomněli, jak jim vloni u nás chutnalo, takže jsem měla o starost méně. Taky dobře. Rostlinky se měly díky slunečnému počasí a mému vydatnému kropení čile k světu a já se radovala, jak se mi na kompostu zazelenalo. Těšila jsem se na oranžové bambulky, které zůstanou po odpadnutí květů.
Proboha, nic takového jsem přece nesadila!
K mému údivu, se oranžové bambulky nekonaly. Na plazivých stoncích vyrůstaly roztodivné žlutozelené hrušky, a to ještě tak, že na každé rostlině jiné. Některé byly celé žluté, jiné žluté se zeleným baňatým „zadečkem“ a jedné rostlině dokonce na pravém konci rostly dýňovité hrušky a na levém krásné žluté cukety. No myslím, že i Ivan Vladimirovič Mičurin by měl ze mne radost. Bádáním na internetu jsem nezjistila téměř nic. Takovýto paskvil jsem nenašla na žádných pěstitelských stránkách a tak jsem čekala až do září, co z toho vlastně bude. Jediné cuketky jsem sklízela již průběžně a musím říct, že chutnaly skvěle! Šišaté hruškoidní dýně jsem otrhala do beden, urodilo se jich opravdu mnoho, ale Hokkaido žádné. Tak teď doma sedím, dumám a zkouším, jak vlastně chutnají a k čemu se dají použít. Uvařila jsem kompot, polévku, zapekla jsem se sýrem, vydusila a tak různě. Jíst se to dá, ale žádný zázrak přírody jsem zřejmě nezplodila. No aspoň budeme mít s dětmi dostatek materiálu na dlabání Halloweenských strašidýlek.
Kde se stala chyba?
Když jsem ještě zapátrala na chytrých webových stránkách zkušených zahradníků, dozvěděla jsem se, že nikdy se nemají již sadit semínka, která vzešla z dýní a cuket již vypěstovaných doma. Proč? Protože pocházejí z rostlin, které jsou opyleny různými jinými druhy cuket a dýní a tak z takto vypěstovaných semínek rostou kříženci. Hmm, to jsem tedy opravdu nevěděla. Řádně poučena z letošního pěstitelského nezdaru si na příští jaro koupím rozhodně semínka nová originální a budu s určitostí sklízet to, co jsem doopravdy zasela.